Projekty

Projekty

Ministerstva kultury:

  • NAKI DF13P01OVV007 (22/2013) “Historický fotografický materiál – identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí”, průběžné informace o stavu řešení projektu: gis.fsv.cvut.cz/zamky/.
  • NAKI DF12P01OVV043 (42/2012) “Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví”.
  • NAKI: Projekt DG16P02H010(2016-2020) “Český historický atlas” http://peso.fsv.cvut.cz/naki/cha

Grantové agentury ČR:

  • Projekt GAČR 205/09/P102 “Komplexní studium, analýza a zpřístupnění Müllerových map Čech a Moravy pomocí technologie GIS”
  • GAČR: Projekt 15-03380S(2015-2017) “Proměněná země: interdisciplinární výzkum vlivu třicetileté války na venkovskou krajinu Čech” http://peso.fsv.cvut.cz/gacr/rytiny

Ministerstva školství:

  • Projekt MŠMT COST OC10011 “Modelování urbanizovaných území s cílem snížit negativní vlivy lidské činnosti”

Webové mapové aplikace

protektorat
Průvodce protektorátní Prahou

Období protektorátu Čechy a Morava bylo jedno z nejděsivějších údobí historie našeho národa. Tato doba již naštěstí pominula, ale němí svědci zůstávají dodnes. Jsou to především místa (budovy, parky), kolem kterých dnes možná denně procházíme, aniž bychom docenili jejich historii. Toto nám alespoň v Praze dokáže připomenout kniha Jiřího Padevěta, ředitele nakladatelství Academia, kterou vydal v roce 2013 pod názvem Průvodce Protektorátní Prahou (kniha roku 2014). Díky spolupráci bylo možné tuto knihu převést do elektronické podoby za použití technologie Esri ArcGIS Online a můžeme tak můžeme místa prozkoumávat elektronicky, nebo i přímo v terénu za použít mobilních aplikací k tomu určených (například Esri Explorer for ArcGIS). Odkaz na aplikaci.
nazca
Nazca

Záhadné obrazce vyryté do země před staletími zvané geoglyfy (či též petroglyfy) prezentuje následující vícejazyčná mapová aplikace projektu Nazca dostupná na adrese gis.fsv.cvut.cz/nazca.Zájmová oblast se nachází na známé náhorní plošině Nazca v Peru. Měřická fotodokumentace byla pořízena během expedice Nazca/Perú 2004.Práce je součástí dnes již společného Česko – Německého projektu Nazca.Více informací o projektu je možno nalézt na těchto stránkách: http://www.htw-dresden.de/nazca/, http://www.tfh-berlin.de/~photo/
old_maps
Staré mapy Čech

V rámci mapové aplikace jsou prezentovány vybrané staré mapy Čech. Jedná se o Klaudyánovu mapu Čech z roku 1518, Crigingerovu mapu Čech z roku 1568, Aretinovu mapu Čech z roku 1619 a Müllerovu mapu Čech z roku 1720. Mapy jsou zveřejněny také formou služeb dle standardů OGC (WMS, WMTS a KML).

Odkaz na aplikaci

Kartografické práce

AACD_obal_TISK copy
Akademický atlas českých dějin

zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou metodou.
Kartografickou část tohoto díla, která čítá více než 400 map, zpracovali pracovníci Katedry geomatiky. Pět oddílů hlavní, atlasové části publikace sleduje jednotlivá historická období: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny. Jednotlivé historické mapy provázejí odborné komentáře, publikace je doplněna dalšími grafickými pomůckami (reprodukcemi pramenů, grafy, tabulkami, kartogramy, počítačovými modely atd.).

Napsali o atlase: časopis Týden

Bakalářské a diplomové práce

Vybrané akademické práce našich absolventů. Databáze akademických prací je dostupná na adrese: geo.fsv.cvut.cz/cgi-bin/proj.

  Obec Přísečnice, staré hornické město, se nacházelo v severozápadních Čechách v Krušných horách, v bývalém okrese Kodaň (v současné době okres Chomutov). První písemná zmínka pochází z roku 1335. Přísečnice (německy Pressnitz) ležela na obchodní stezce ze Saska, mezi zalesněnými kopci nad stejnojmenným potokem. Rozvoj regionu byl ovlivněn těžbou železné rudy a stříbra, která však skončila v 18. století. Po vyhnání německých usedlíků po 2. světové válce nebyla Přísečnice plně dosídlena. V roce 1970 zde žilo pouhých 400 obyvatel ve 107 domech. V 70. letech bylo přijato rozhodnutí o úplné zničení obce z důvodu výstavby přehrady pro pitnou vodu.Diplomová práce nese název “Vývoj a rekonstrukce krajiny v oblasti přehrady Přísečnice”. Hlavním výstupem práce je vizualizace trojrozměrného modelu zástavby a okolí pomocí GIS nástrojů. Dalším výstupem je analýza využití území pro roky 1842, 1953 a 2012. Práce na rekonstrukci pokračují dále nad rámec diplomové práce.
…